Sportmánia tábor II. turnus 2024

Den 0 – Sobota

Sluníčko pořádně žhne. Náš přístav v Rozsochách je opuštěný, místní pirátská cháska z prvního turnusu ho ráno opustila. Už je ale připravený na další dobrodružství a kapitáni se líně dopravují do přístavu. Rozhlížejí se, ale nikde nevidí svoje posádky! Kdo se bude starat o loď, zásoby a směr, kterým poplují? Naštěstí na jedné staré lodi našli dopis Francisa Basila, ve kterém je pověřuje řízením posádek, které zítra do přístavu dorazí. Nezbývá se tedy uložit ke spánku a zítra pečlivě vyhlížet své posádky!

Den 1 – Neděle

Od rána pirát na naší pergole vyhlíží táborníky. Dočká se až těsně před desátou hodinou, kdy první koráb hledá místo v našem přístavišti. A pak už to jde ráz na ráz. Dokumenty, tašky a alou ke zdravotníkovi. Pak už jenom loučení a sprint za naším kapitánem Míšou. Pomalu se poznáváme, stanovujeme pirátská pravidla a dozvídáme se, jak bude vypadat harmonogram dne. 

Ubytovávání do pokojů proběhne plynule a než zamíříme k obědu, máme vybaleno. O to víc času nám o poledním klidu zbývá na hraní s kamarády, povídání nebo kreslení. Každý prostě podle svého gusta. 

Naším úkolem je znát na konci dne jména. Všichni se učíme navzájem a zkoušíme si je při různých hrách. Největší ohlas má jako vždycky hra Bang, při které po sobě “střílíme” jména a snažíme se být nejrychlejší! 

Když už známe více méně jména všech pirátů, vyrážíme do přístavu, kde hledáme signál. Lodě totiž převážejí tajnou zprávu, kterou zachytil jeden z našich kapitánů. Musíme ho však chytit, aby nám tajnou depeši předal. Zjišťujeme, že plujeme s Francisem Basilem (navigátorem lodi britské královny), kterého přepadli piráti a jedinou možností, jak se zachránit bylo stát se také pirátem. Potřebuje však svoji posádku a my do toho půjdeme s ním! To bude dobrodrůžo, ale nebojte, všechno zapíšeme do našich lodních deníčků, abychom Vám je pak mohli ukázat. Takže i kdybychom z bohatého programu všechno zapomněli, v deníčcích najdeme na vždycky odpovědi. 

Večer nás nepříjemně překvapil déšť, takže ze slibované cesty na velké hřiště nic nebylo. I tak jsme si to užili, hráli karty, městečko Palermo nebo Twister. Snad to zítra bude lepší, alespoň na to nabereme síly. 

Malí piráti se před spaním ještě přemístili do společenské místnosti na čtení pirátské pohádky. Krásně nás uklidnila a po ní jsme hned zamířili do postelí. První noc na novém místě, to je něco. Necháme si zdát…třeba o tom, co nás bude čekat další dny.

Den 2 – Pondělí

Máme za sebou první noc. Někteří z nás úplně poprvé spali na táboře, tak to byla výzva. Zvládli jsme to však naprosto bravurně. Ráno nás probudilo sluníčko v oknech i naše služba. Hned jsme vyrazili na rozcvičku, rozhýbat odpočatá těla. Sílu jsme potom načerpali i ze snídaně a po ní probudili svého kreativního ducha. Kreslili jsme si deníčky, vymysleli pirátská jména a také tvořili papoušky. Takový papoušek, ten byl pořádnou hodnotou pro piráta. Jako je každý hodnotný do naší party. 

Každý jsem si podle vlastní fantazii vyrobili papouška, která pro nás byl charakteristický. Hned poté jsme se rozdělili do týmů a poprvé vyrazili na bojovku. Francis Basil, který si nás totiž narekrutoval do posádky, měl průšvih. Potřeboval peníze. Ale ty jsme mohli získat jenom, pokud jsme prokázali rychlost, štěstí a dobře nastavenou strategii. 

Po obědě jsme měli polední klid a trávili ho, každý podle svého gusta. Odpoledne jsme vyrazili dle instrukcí Francise Basila na velké fotbalové hřiště, kde nás čekali 2 úkoly. Při jednom jsme museli využít ostatní smysly, kromě zraku. Další nám zase ukázal, jak náročné bylo zakreslovat mapy! A že jsme se u toho pořádně zapotili, takže jsme pak hned uháněli do bazénu. Bylo nás tam asi 14! Ostatní místo toho hráli společně pod pergolou UNO a povídali si o všem možném. Odpolední program jsme zakončili společnou hrou “na babu”. Baví totiž velké i malé, sešlo se nás na nich totiž 20 a to úplně dobrovolně. 

Pěkně nám vyhládlo, takže jsme se mohli po šunkoflecích od paní kuchařky utlouct. Jako bychom věděli, že nás čeká ještě večerní a noční vzrůšo. Dneska je totiž Den D pro mnohé z nás. Noční stezky milujeme a vyplout za obzor při šeru, to je aspoň vzrůšo. Udělali jsme si skupinky nebo na ni odcházeli stateční jednotlivci. Našim úkolem bylo podepsat na jednu ze stěžní v lese a prokázat tak odvahu! Byli jsme spokojeni, protože se nám to všem povedlo!

Den 3 – Úterý

Probudili jsme se do parného dne. Meteoradar hlásil tropy, ale ráno to tak ještě nevypadalo. Dneska jsme měli totiž posunutý budíček, abychom dospali deficit z noční hry. V osm nás probudila Hanka a vytáhla nás z postelí. Je pravdou, že třeba holkám se vůbec nechtělo! Oba pokoje totiž ještě v osm ráno spali. 

Po snídani jsme si povídali, tvořili deníčky a také se oceňovali. Včera na noční hře jsme totiž prokázali odvahu, když jsme ji všichni prošli a podepsali se na Slavnostní listinu. Dopoledne na nás pak čekala odměna – náhrdelník s kotvou. Symbol kotvy totiž znamená stabilitu. Kotvou pro nás je rodina, známý, ale také kamarádi. Takové kotvy si snad přivezeme i z tábora. 

Dopoledne nás Basil vyzval k dalšímu úkolu – vytvořit si svoje vlajky a naučit se vlajkovou abecedu. Díky ní totiž můžeme tvořit tajné zprávy a také…možná díky ní utečeme pirátům, kteří nás zajali.

Po posunutém obědě jsme si užili zkrácený polední klid a po něm balili batohy. Plavky, opalovací krém, láhev na pití…to všechno jsme potřebovali na výlet k Domanínskému rybníku. Prašná cesta loukami hezky ubíhala a za 45 minut jsme byli na místě. Rozprostřel se před námi krásný rybník, který lákal ke koupání. Ale nebylo to pro začátečníky, byl pořádně osvěžující. 🙂

Odpolední program jsme strávili odpoledními radovánkami a na sedmou se vraceli na večeři. Po večeři jsme už zamířili jenom na naše hřiště před penzionem a zahráli si drobné hry. Únava už byla přece jen znát. Těšili jsme se do postelí. Pak už jenom večerní hygiena, pohádka a spát!

Den 4 – Středa

Spící království, tak nějak vypadaly naše pokoje před budíčkem. Jako bychom věděli, že dneska bude ukrutný horko a z postelí se nám nechtělo. Se zpožděním jsme rozproudili tělo na rozcvičce, bříška posilnili na snídani a kreativitu rozvíjeli při deníčcích. Po nich jsme rovnou vyrazili na bojovku. Bohužel se nám porouchala loď a nezbývalo nám, než se v Karibiku dopravovat veřejnou dopravou. Bral nás ale čert! Kapitáni lodí byli nedochvilní, lodě se porouchávaly a my museli vystupovat i na stanicích, na kterých jsme nechtěli! Proklatě! 

Nakonec jsme si ale všech 30 přístavů zapamatovali a zakreslili do mapy. Za to nás čekala zasloužená odměna! Většina z nás zaplula do bazénu. Rozdělili jsme se na dvě skupinky, jedna si užívala vodní hrátky a druhá mezitím psala depeše do své domoviny. Po chvíli jsme se zase vyměnili. 

Odpoledne jsme se vydali vesnicí až k poště. Povídali jsme si o psaní dopisů a pohlednic, každý si i nějakou zkusil napsat. Protože bylo pořád velké horko, šli jsme zase do bazénu. U toho jsme hráli karty, Dobble nebo si povídali. 

Po večeři jsme opět mizeli na velké fotbalové hřiště, kde si každý podle vlastního gusta zvolil aktivitu jeho srdci nejbližší. Někdo hrál městečko Palermo, další si házeli s talířem, hráli na špeky (vychytaná hra na babu, kterou si děti vymyslely) a spoustu dalšího. 

Ze hřiště jsme se vraceli procházkou a po pohádce zamířili rovnou do postelí. Zítra nás totiž čeká pěkně perná cesta mimo náš ostrov!

Den 5 – Čtvrtek

Konečně celodeňák, zaznívalo od dětí! Je to totiž jedna z oblíbených pravidelných částí tábora. Vydali jsme se do Karibské oblasti Bystřice nad Pernštejnem…ale při tom jsme míjeli ostrov Dobrotiv. Celý den jsme totiž měli za úkol být na toho, koho jsme si vytáhli na lístečku, ještě hodnější a přívětivější, než normálně. Jedním z cílů našich kapitánů totiž je i podpořit nás v oceňování a hledání příležitostí, jak můžeme druhé potěšit. 

Na samotný výlet jsme vypluli hned po snídani a deníčky nechali až na naše budoucí já. Sbalili jsme si vše potřebné na cestu, koupání na koupališti i na nakupování. Byli jsme zvědaví, jak moc se v nás vzbudí nakupovací démon, a tak si někteří z nás vzali i náhradní tašky. 😀 Na první zastávku jsme dorazili asi za 50 minut, dali si pořádnou sváču a vyrazili na velké hřiště. Trampolíny, lana i kolotoče, to je naše! 

Brzy jsme však prchali, protože jsme se nemohli dočkat rozchodu na náměstí. Každá skupinka starších dětí si vzala jednoho malého táborníka a společně prošli městečko. Nakoupili si něco na zub a někteří dokonce nějakou drobnost pro potěchu někoho, pro koho chtěli udělat něco hezkého. 

Ani jsme v to ráno nedoufali, ale nakonec se udělalo ukrutné horko. Rádi jsme opustili nakupování a vyšli vstříc vstupu na koupaliště. Vyblbli jsme se na skluzavkách i ve třech bazénech. Každý si našel to, co ho nejvíce bavilo. A s těžkým srdcem se nám odcházelo. 

Cestou na vlakové nádraží jsme si prošli pohádkovou stezku a vyzkoušeli nízká lana. Tak jsme se do toho zabrali, že nám skoro ujel vlak. Naštěstí jsme to zvládli a po půl páté byli v Rozsochách. 

Paní kuchařka si pro nás připravila rajskou omáčku s těstovinami, tak jsme rychle dobyli baterky. Večer jsme šli na hřiště hrát vybíjenou “cirkulárku”, fotbal, na špeky i další drobné hry. Jen už nám energie trochu ubývala. Přece jen, den byl dlouhý. A tak nám nezbývá, než se uložit ke spánku a těšit se na další den.

Den 6 – Pátek

Ráno po celodenním výletu bylo pomalé. Vůbec se nám totiž nechtělo vstávat, přestože jsme hned po večerce padli znavení do postelí. Naštěstí nás rozcvička brzy rozproudila a mohli jsme začít aktivní den. 

Po deníčcích nás překvapil déšť, ale to nakonec vůbec nevadilo. Zůstali jsme pod pergolou a vyráběli si malé kamarády. Někteří z nich udělali ninju a další třeba piráta. Fantazii se meze nekladlo. Překvapivě jsme u toho vydrželi více než hodinu a až uvidíte naše výtvory, budete koukat! Naštěstí déšť po svačině ustal a my mohli na další hru s naším kapitánem Basilem. Tentokrát jsme se museli naučit ovládat naše lodě, abychom mohli dosahovat různých hodností. Nebylo to ale jednoduché, skloubit kapitána, děla i zásobníky, aby jako jeden muž/žena šli po bitevním poli. 

Po obědě pokračovalo hezké počasí, takže jsme po poledním klidu zavítala na další bojovku. Tentokrát jsme měli za úkol zazásobit naši loď a nebýt u toho chycení. Šlo nám to, jen to běhání strmými ostrovy pro nás bylo náročné. Po tom však následovala zasloužená odměna – schovka na louce (i mezi balíky sena) a naše oblíbená hra na špeka. 

Jelikož se nakonec udělalo pořádné horko, šli jsme se před večeří svlažit do bazénu. A to jsme udělali dobře. Po večeři se totiž počasí totálně změnilo a nás už vítala bouřka. Ani to nás ale nevytrhlo z naší flow. Pokračovali jsme v hraní karet (Bang a UNO) a v městečku Palermu. A do toho nás strašil Václav. Hra, kterou si vymysleli starší táborníci a vtáhli do ní všechny ostatní. Václav se totiž pomalu a nepozorovaně předává…a nikdo neví, kdy ho dostane a bude se ho muset zbavovat. 

Mno, máme toho za sebou zase dost. Ale tak to má být!

Den 7 – Sobota

Poslední plný den našeho putování. Naši mysl jsme pomalu připravovali už ranní jógovou rozcvičkou, při které jsme se soustředili na naše tělo a dýchání. Za okny u toho byly slyšet dešťově kapky. Po snídani po nich však už nebylo ani památky. Jen tráva na poli by mohla povídat, naštěstí jsme ale měli holinky a nepromokavé boty, takže velké lodní bitvě nestálo nic v cestě. Tentokrát jsme hledali indicie ukryté v deníku slavného kapitána Černovouse. Bohužel vlivem silné bouřky byly různě rozmístěné a nebylo jednoduché se k nim doplavit. Opět jsme museli ukázat, jak dokážeme řídit lodě, dbát pokynů kapitána a střílet z děl. 

Dohromady jsme nasbírali 80 indicií, které nás dovedly až k pokladu. Poklad byl umístěn na tajném hřišti místní základní školy a dobře ukryt. Každému z nás udělal radost nějakou dobrotou, dárkem nebo brožurkou. 

Slavnostní zakončení našeho putování s Francisem Basilem tedy bylo ve velkém stylu. Basil nás propustil ze své posádky a my se můžeme v pořádku vrátit domů. Co nám ale zůstává jsou vzpomínky, noví kamarádi a dovednosti, které jsme si zkusili. 

A ještě jsme dostali pamětní listy, na kterých máme každý něco charakteristického, co se nám na táboře stalo nebo co jsme dokázali. A co na nich nemáme, to vám budeme až osobně vyprávět. 

Den se pomalu chýlí ke konci, a tak vyrážíme na večeři. Tentokrát je po širým nebem a připravujeme si ji sami. Opékáme špekáčky a chleba, odvážlivci i marshmallow. Kečup, hořčice, ulepené ruce, povídání vtipů i zpívání s kytarou, to všechno znamená poslední večer. A po něm už jen pár her a spát!

Den 8 – Neděle

Balíme, uklízíme a loučíme se. Tak by bylo možné vystihnout dnešní den. Ale i tak jsme si den zpestřili, rozcvička byla s podtextem vln a pořádně nás probrala. Zahráli jsme si honičku a uháněli na snídani. Po ní jsme už hledali všechny naše věci, uklízeli v pokojích a chystala se na poslední deníčky a povídání. 

Úklid jsme si udělali hezký a dokonce si při něm zazpívali. Potom už následovalo jenom povídání o tom, co se nám líbilo a co bychom rádi třeba příště jinak. Přestože jsme si šli ještě hrát na hřiště, nemohli jsme si pomoct a vyhlíželi rodiče. Někteří z nás se samozřejmě těšili více a jiným se třeba vůbec nechtělo. Všichni jsme však měli něco společného – příští rok se na sebe těšíme znovu.