Sportmánia tábor I. turnus 2025

Termín: 28. 6. – 5. 7. 2025

Vydáme se na cestu pravěkem, starověkem, středověkem až do novověku. Každé období nám bude inspirací, naučíme se v něm něco o sobě i svých táborových kamarádech. A k tomu nás čeká pořádná dávka zábavy, sportování i výletování.

Den 0 – Pátek

Okolí Rozsoch vypadá pokojně. Jen v dáli se objevuje na nebi podezřelý mrak. Místní ho potutelně sledují a přemýšlejí, co asi tak může přinést. Dříve jsme tu měli profesora Chronose, ten všemu rozuměl, ale teď po něm není vidu ani slechu. Tak snad se nic nesemele…

Den 1 – Sobota

Místní obyvatelé Rozsoch se probouzejí do krásného slunečného rána. Po divném mraku ze včerejška není nikde ani památky. Zvláštní, člověk by řekl, že něco přece musel znamenat! Ale možná to byla jen předzvěst toho, že dneska běžnou vesnickou rutinu protne parta malých táborníků. Zase se po roce setkávají, aby si užili dobrodružství. Většina z nich se zná, ale přece jen tu máme nového benjamínka. Hned ho ale vezmeme mezi sebe, protože…tak to už to v dobrých partách přece bývá. 

Odpolední radovánky vystřídá večerní dávka tajemna. Představte si, že jsme našli starý zaprášený novinový článek. Úplně nám spadla brada, protože…v okolí tábora byl viděn starý stroj, který kdysi sestavil profesor Chronos. Tenhle stroj možná bránil Chronozloději udělat pěkný nepořádek v historii, ale teď se historie stala úplně bezbrannou.  A to nesmíme dopustit! Ukážeme Chronozloději, že historie je moc cenná na to, aby ji mohl zničit. Musíme se vydat do všech časových období a nasbírat časové krystaly. To je ale panečku úkol pro pořádné dobrodruhy.

Den 2 – Neděle

Ráno nás musejí vedoucí budit. Je až s podivem, že se nám v penzionu tak dobře spalo, že bychom zaspali i rozcvičku. Ale víme, že bez té by to prostě nešlo. Tentokrát vyrazíme na dostihy. Proměníme se v dostihovou stáj, rozklušeme se a pak mizíme rovnou do boxů. A pak to začne. Závod na ostro kolem tribuny A, B, fanoušků z Číny, pánů i dam. A k tomu náročné skoky, to nás teda pěkně rozhýbe. 

Po snídani se pustíme do našich deníčků, kam si kreslíme a píšeme, co na táboře zažíváme. Je toho tolik, že by se nám to taky mohlo vykouřit z hlavy. Potom už nás Chronos o pomoc, abychom chránili pravěký oheň a naučili se zdobit naše jeskyně. 

Polední klid využíjeme všichni společně ve společenské místnosti naší oblíbenou hrou – Městečko Palermo. Po něm jdou někteří do bazénu a další se utkají v karetním souboji. Ale to hlavní nás ještě čeká. Musíme dokázat naši hbitost, sílu a zručnost při ověřování pravěkých dovedností. Střílíme z luku, bojujeme kyjem a taky si pěkně zaběháme. Tohle jsou všechno individuální hry, ve kterých změříme sílu s ostatními táborníky, ale taky si užijeme spoustu legrace. 

Když už si myslíme, že více dobrodružství snad už ani nemůžeme vstřebat, čeká nás další překvapení. Noční hra! Po setmění vyrážíme do lesa a následujeme bludičky, které nás přivedou až na louku. A tam na nás čeká plížení k lampám a podpisy na papyrus. To bylo bájo, někteří z nás byli v noci v lese úplně poprvé! Ale zážitek z toho máme rozhodně všichni bez rozdílu.

Den 3 – Pondělí

Nevíme, zda je to Chronozlodějem nebo kdo nám tu zase tak topí. Dneska jsme se zase probudili do velmi teplého dne. Naštěstí jsme se hned dopoledne, po výrobě egyptských kartuší, mohli naše těla svlažit. Tedy, původně to měla být hra na zavlažovací systém v Mezopotámii, ale nakonec jsme přivítali osvěžení všichni. Zase se z toho stala taková malá vodní bitva.

Odpoledne jsme využili k tomu, abychom zašli na poštu. Tady v prostředí vesnice není zase tak jednoduché poslat dopis nebo pohlednici. Ale pondělí – úřední den to jistí. Těšíme se, až rodičům přijdou naše zážitky na pohlednicích a v dopisech! 

Potom jsme zase zachraňovali časovou osu, tentokrát se starověkým dobrodružství Hanibala. Táborníci se proměnili ve slona a museli jako “jeden slon” projít nehostinným územím. A u toho dělat kačáky, chodit pozadu a další prvky drezury. Ale u toho i zkoušet trpělivost, týmového ducha a schopnost domluvit se. 

A ani odpoledne jsme nebyli bez koupání, tentokrát už v bazénu. To byla pořádná vzpruha před večeří. A po ní jsme vzali útokem hřiště u penzionu a hráli volejbal. Ten nás totiž začal šíleně bavit!

Den 4 – Úterý

Už nás skoro nepřekvapí, že otevíráme oči do dalšího prosluněného dne. Rychle rozhýbeme tělo, posilníme se na snídani a pak už hurá na první rukodělku. Dneska jsme ve středověku, a tak zjišťujeme, jakým symbolem byla koruna. Také si každý jednu ozdobíme a vytvoříme! Lesk a drahé kameny přece nesmějí chybět. 

Ani se nenadějeme a už míříme na louku. Konečně si pořádně zaběháme, protože stavění středověkého města není žádná pohoda. Těžíme dřevo, kámen a jíl, abychom ideálně postavili celé opevnění. A k tomu máme mezi sebou loupežníky, kteří se nám naši kořist snaží uloupit! 

Pořádně jsme si zaběhali, a tak jsme byli rádi, že odpoledne byl naplánovaný krátký výlet k rybníku. Užili jsme si Domaňák, vykoupali se a taky si užili možnost koupit si dobroty. Každý si osladil/osolil život podle svého. Ale ani paní kuchařce jsme nedali košem, takže jsme si na posunuté večeři dali taky pěkně do bříška. 

Dny tady hrozně letí, takže jsme si po večeři krátce zahráli volejbal a už jsme se zase chystali do postelí. Kdo měl chuť, zamířil ještě na pohádku a cestoval kolem světa – tentokrát do Afriky a Austrálie. A pak už nezbylo nic jiného, než zavřít oči a připravit se na další krásný den.

Den 5 – Středa

Když už si myslíme, že si zvykáme na teplo…Překvapí nás ještě větší! Ale to nám nemohla ubrat nadšení, že je dneska celodeňák! Už od rána bylo cítit, že se chystá něco speciálního. Nadšeně jsme balili batůžky a těšili se, jak si společný výlet užijeme. 

Hned po snídani jsme si ještě zopakovali a zapsali/nakreslili, co jsme včera dělali a pak už skočili rovnýma nohama do výletování! Aby nám cesta dobře ubíhala, hráli jsme při ní ještě “klíště”. Na koho se přisálo jako poslední, ten…dostal nějaké překvapení. 🙂

Naše první zastávka byla v čase her a dovádění – hřiště plné prolézaček, trampolín, kolotočů i lanových atrakcí nás okamžitě pohltilo. Po pořádné svačině jsme se ale rychle přenesli dál, protože nás čekalo dobrodružství ve městě.

Rozdělili jsme se do skupinek, abychom si mohli vzájemně pomoct. Mladší se staršími táborníky se vydávali objevovat město Bystřice nad Pernštejnem. A taky jsme si koupili něco dobrého do batohu, někteří i malý dárek pro někoho blízkého. 

Celou cestu nás provázelo pořádné letní vedro – ideální na cestu do další časové zóny: do období vodních radovánek. Na koupališti jsme se vyřádili ve všech třech bazénech, skluzavkách a hrách ve vodě i kolem ní. Všichni si našli to svoje – někdo relax, někdo akci a někdo obojí. Tak moc jsme se ponořili do vodních radovánek, že jsme nakonec nejeli domů vlakem, ale šlapali pěkně po svých. Překvapivě to byla ale fajn procházka!

Na večeři nás čekala sladká klasika – nudle s mákem – a po takovém dni to bylo jako pohlazení po duši. A večer už jsme se přesunuli jen na hřiště u penzionu, kde jsme si ještě zahráli pár oddechových her, mimo jiné i volejbal.

Unavení, ale spokojení jsme se pak uložili do postelí a nechali se unášet snem – jaké období nás asi čeká zítra…

Den 6 – Čtvrtek

Chronozloděj dneska zase páchal svoje alotrie. Tentokrát se chtěl vkrást do středověku! Naštěstí jsme mu ukázali, že na nás si nepřijde. Ráno jsme malovali a zdobili naše štíty, abychom s nimi mohli vyrazit do boje. A pak propukla ta pravá vřava. Jedinou obranou našeho území byli naše štíty! A co hrálo proti nám všem, to bylo úkrutné vedro. Nebylo divu, že jsme se pak zamířili rovnou zchladit do bazénu.

Odpoledne už foukal vánek, a tak jsme se mohli přemístit na další bojovku. Tentokrát jsme se přesunuli do Anglie na přelomu středověku a novověku. Propukla zde občanská válka, ve které se utkali Yorkové a Lancasteři a my s nimi. Sbírali jsme peníze a k tomu i kartičky se strategickými informacemi. A u toho si pěkně zaběhali. 

Musíme říct, že na nás už docela dopadá únava, ne že ne. Každý den je plný aktivit, až to člověku bere dech. Večer už je tedy odpočinkový, někdo si vezme deskovky a někdo ještě se zbytky energie běhá po hřišti. Ale v půl desáté už všichni pokojně ležíme a necháváme se unášet do říše snů. Kam nás asi zítra zavede?

Den 7 – Pátek

Ve vzduchu je cítit, že už se pomalu, ale jistě blížíme do cíle. Už za sebou máme pravěk, starověk, středověk a dneska se plížíme do novověku. Do období Rudolfa II., velkých objevů a náročných šifer. 

Dopoledne se nejdříve zaměříme sami na sebe, rozdávají se totiž táborové diplomy. Každý z nás na něm má vždycky něco, co pro něj bylo na táboře typické. Takže máme královnu lukostřelby, skvělou “pravačku” ve fotbale nebo volejbalovou instruktorku. Ale je toho samozřejmě spousta, však uvidíte.

Hned potom nás Chronozloděj pošle do období Rudolfa II. Musíme nasbírat přísady na pokusy a pak si je zkusit i provést. Někteří z nás viděli hypermangan úplně poprvé! Ale nebylo to jen tak, nejdříve jsme se museli prokousat těžkou šifrou a odměnou nám byli přísady do pokusů. Díky splněným úkolům jsme získali poslední krystal a mohli otevřít tajemnou schránku…která ukrývala mapu k pokladu. A tak jsme se vydali zase na úplně nové místo a cestou si nafutrovali břicho třešněmi. Tohle letní ovoce je totiž tady v přírodě teď skoro všude!

Poklad jsme si rychle rozebrali a vyrobili si z něj…mno, však uvidíte. 🙂 A večer už nás čekal rozlučkový tábor, plný smíchu, hry na kytaru, ale i vtipů. Uteklo to zase jako voda. Zítra už jedeme domů, ale s sebou si odvážíme vzpomínky na naše kamarády. Třeba zase za rok!

Den 7 – Pátek

A je to zase tady. Lenivé ráno, sotva vstáváme na rozcvičku…možná, protože víme, že už je poslední. Naše dobrodružství je u konce, nasbírali jsme všechny časové krystaly a zachránili minulost. A sami si odnášíme spoustu nezapomenutelných vzpomínek. Poslední úsměv, obejmutí a už vyprávíme doma, jak jsme se měli.

Naši vedoucí pro první turnus letního táboru 2025:

1 komentář

  1. Nikola F.

    Čas utekl rychle jako voda a já už budu moct na tábor pouze dvakrát.. Ale chci poděkovat nejúžasnějším vedoucím za to, jak skvělé tábory vždy udělají.
    Byla jsem na tomto táboře už po šesté a je mi moc líto, že už to za chvíli skončí.. Nicméně..Druhé velké díky patří mým třem nejlepším kamarádkám, bez kterých by tenhle tábor nikdy nebyl takový, jaký je teď.. Je to tu vážně úžasné a ti, kteří pojedou na tábor poprvé, nebojte se ničeho a jděte do toho! Rozhodně to stoji za to.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *