Tábor jako výlet mimo komfortní zónu

Tábor jako výlet mimo komfortní zónu

Tábor může být prázdninovým výletem dětí mimo komfortní zónu. Přivede vaše ratolesti do nového prostředí, motivuje je seznámit se s dalšími táborníky a zažít netradiční aktivity různého charakteru. Možná se tohoto výletu obáváte, oddalujete ho a přemýšlíte, zda už je vaše dítě připravené…A v tom je ten háček. Na výlet do neznámého prostředí se prostě musíte vydat a počkat, co vám přinese. A to platí pro děti i dospělé:)

Komfortní zóna

Komfortní zóna představuje prostor, který patří člověku a je mu důvěrně známý. Vyzná se v něm, pobyt uvnitř nevyžaduje žádné zvláštní úsilí, ani přizpůsobování. V této zóně jednáme přirozeně, automaticky a jsme na ni prostě zvyklí. Pokud však tuto zónu překročíme, ocitneme se v zóně osobního rozvoje.

Dokonce se říká, že “komfortní zóna je místo, kde nic neroste, ani naše osobnost.”

Paradoxně jsou to děti, které tuto zónu častěji opouštějí než dospělí kvůli vlastní zvědavosti a touze po dobrodružství. S vystupováním z komfortní zóny souvisí řada aktivit, které využívá zážitková pedagogika. Mimo komfortní zónu už nám nestačí naučené vzorce řešení nebo chování, narážíme na bariéry, které musíme překonávat. A tak není divu, že se učíme flexibilitě a rozvíjíme své kompetence.

Proč se nebát vyjet na tábor?

Výlet mimo komfortní zónu nám dovoluje zažívat nové věci, vnímat svoje okolí z jiné perspektivy a spoustu věcí dělat tzv. poprvé. Myslím si, že právě tábory jsou skvělou ukázkou toho, jak děti mohou vykročit do “nekomfortní” zóny, která je vytvořená cizím prostředím a netradičními aktivitami různého charakteru. Možná vaše dítě poprvé vyrazí v noci na stezku odvahy, vyleze na strmý zalesněný kopec nebo bude hledat způsob, jak vylézt na balík ze sena tak dlouho, dokud se mu to prostě nepovede. Ale ta radost, když se to podaří, je nepopsatelná!

Noční hra na táboře

Výhodou využívání zážitkové pedagogiky při vytváření táborového programu je, že tyto aktivity jsou vytvořeny individuálně ve vztahu ke konkrétní skupině. Uměním totiž je připravit úkoly do programu v takové náročnosti, v níž jsou všichni soustředěni na řešení, naprosto je pohltí, ale mají dostatek schopností se s ní nakonec “poprat”. S trochou nadsázky je možné říci, že je to jako v životě, pokud si dáváme vysoké cíle bez předpokladů, že bychom jich kdy mohli dosáhnout.

Táborová dobrodružství

Tábor je prostor pro výstup z komfortní zóny, který je však pro děti nakonec téměř vždy příjemný. Většina rodičů to zná, když se dítě po týdnu na táboře vrací domů, opálené od slunce, plné zážitků a unavené. Velmi důležitou roli však hrají vedoucí jakožto průvodci dětí na táboře. Jejich úkoly lze velmi pěkně naznačit na grafické pyramidě pozornosti organizace ScioŠkola.

scio pyramida

Každý tábor vytvoří podmínky pro to, aby se v něm děti i dospělí cítili dobře. V minulém roce jsme společně stanovovali pravidla tábora, protože “v tom přeci jedeme společně”. Potřeba bezpečí je jedna z klíčových, a proto nám pravidla vzájemného soužití pomáhají.

Děti se snažíme zapojovat do rozhodování, tvořit program pro děti a s dětmi. A asi nemusíme zdůrazňovat, jak inspirativní je program vytvářet se samotnými dětmi. Výhodou menších organizátorů táborů může být i to, že program mohou flexibilně přizpůsobovat aktuální situaci.

Aktivity jsou zacílené na rozvoj konkrétních dovedností, které mají úzký vztah k běžnému životu. Vedenou reflexí se nám poté daří ověřovat, zda pro děti byly smysluplné a v čem, zda dokáží naučené využít v budoucnosti apod. Povídáním pomáháme dětem učit se od sebe navzájem, vyjadřovat svoje názory i emoce a překonávat případné nepohodlí.

Prázdniny, vůně léta a nová kamarádství a před tím vším nás nejspíš čeká opuštění komfortní zóny. Ale stojí to za to, nemyslíte?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *